Koberec na podlaze je vždy vítaným společníkem, protože příjemně hřeje na bosá chodidla a je natolik hebký a měkký, že se mu nevyrovná žádný jiný povrch v interiéru. Koberce na podlahách si ale vybírají svou daň za pohodlí, a tou je jejich znečištění. Uvědomme si, že se v ovzduší neustále pohybují miliardy drobných prachových zrnek, která vdechujeme a dostávají se z plic do krevního oběhu, a zároveň dopadají na podlahu, Odtud je zčásti vysajeme vysavačem, jenže prach není nikdy suchý, je vlhký a mísí se na podlaze i s tukovou složkou, která se v koberci vyskytuje z kuchyňských výparů (i když máte doma digestoř), a také z ponožek, silonových punčoch nebo přímo z bosých chodidel. Prach v kombinaci s tukem vytvoří lepkavou hmotu, a její přilnavost je většinou vyšší, než výkon klasického vysavače, takže část prachu na koberci zůstane.
Šedé skvrny – tam, kde se po koberci našlapuje nejčastěji, bývá poměrně silná vrstva zašedlého mastného prachu. Koberec ztrácí svou původní barvu a přestává se vám líbit. Během půl roku se frekventovanější koberec v obýváku promění v zašedlou škaredou plochu, a jakmile na ni vpustíte čisticí stroj na čištění koberců, během krátké doby zjistíte, po čem jste tu vlastně ještě včera našlapovali. Z tmavě hnědé až černě zbarvené vody, nasáté z čisticího stroje, se vám může udělat i nevolno.
Zápach – nevolno se vám může udělat i z kobercového zápachu. Ten je typický zejména tam, kde se chodí hodně v ponožkách a naboso, a kde se lidem hodně potí nohy. Nejintenzivnější zápach bývá u lidí, kteří pravidelně konzumují nezdravé potraviny – hlavně maso, bílou mouku, rafinovaný cukr, alkohol, cigarety, kávu. Tyto aromatické látky se v potu hojně vyskytují a vytváří kyselý odér, kterého se klasickým vysavačem nedá zbavit. Musíte na to opět vpustit specializovanou firmu.